-
oheň se smí rozdělávat pouze na povolených místech (majitel pozemku, okresní úřad) v dostečné vzdálenosti od hořlavých předmětů
-
stará vyhláška, která stanovovala bezpečnou vzdálenost na 50 m již neplatí – (vznikne-li požár, jde tedy vždy o porušení vyhlášky, neboť oheň nebyl v dostatečné bezpečné vzdálenosti)
-
při rozdělávání ohně dávat pozor na vítr (jiskry), podklad ohně, který může chytnout či doutnat a způsobit požár třeba i po několika dnech (rašelina, kořeny, hrabanka, listí apod.), kameny z potoka (možnost poranění štěpinou kamene při jejich pukání vlivem vytvořené vodní páry), nekázeň (četné případy popálenin při hraní si s ohněm) i požáry
-
popálení kapajícím igelitem a jinými hořlavými umělými hmotami, roztavenou pryskyřicí, pád do ohně při nekázni, ale i v mikrospánku na noční hlídce, atd.)
-
povinnost účastnit se likvidace požáru, ohlašovací povinnost
-
v místnosti nenechat bez dozoru rozpálená kamna, vařiče a jiné elektrické či žhavé zařízení, při odchodu zkontrolovat vypnutí všech spotřebičů
-
zákaz manipulace dětí s jakýmikoli hořlavými látkami I. a II., rozdělávání ohně a používání sirek pouze pod dohledem zodpovědné osoby, či za přesně vymezených podmínek (např. kuchyňské ohniště na táborech)
-
zákaz obsluhy vařičů dětmi
-
povinnost hlásit i malý požár, který byl hned uhašen požárnímu inspektorátu
-
ohniště musí být ohraničeno nehořlavým materiálem
-
dokonalé uhašení a zahlazení ohniště
-
nevhodnost kouření před dětmi, zákaz kouření v požárně nebezpečných místech, zejména v lese apod.
-
všichni musí mít vyhlášení požárního poplachu v místě (Požární poplachová směrnice), způsoby hašení, obsluhu požárních přístrojů
